Sluneční hodiny v Turistickém informačním magazínu

Turistický Informační Magazín TIM vychází již od roku 2004. Několikrát ročně přináší aktuální turistické informace z Čech, Moravy, Slezska, ale i ze sousedního Slovenska.

Chcete-li se o něm dozvědět více, klikněte na odkaz na stránky magazínu TIM.

O slunečních hodinách v TIMu česky

V roce 2008 se jedno z čísel (říjnové) věnovalo slunečním hodinám. Upozornilo na tyto neprávem opomíjené památky a němé svědky času. Na celkem 13 stránkách se věnuje hodinám v pěti krajích. Text je doplněn řadou obrázků.

Titulní strana čísla se slunečními hodinami

Stručný výtah jednotlivých článků lze dohledat v archivu stránek TIM
Jak se měřil čas na stránce 1
Vějíře, stuhy a vodotrysky (Ústecký kraj) na stránce 2
Ciferníky zalité sluncem (Liberecký kraj) na stránce 3
Kde slunce astín tvoří čas (Vysočina) na stránce 4
Království hodin v Královehradeckém kraji na stránce 5
Tichý chod času jižních Čech na stránce 6.

O slunečních hodinách v TIMu anglicky

Jak vypadají články v anglické jazykové mutaci si lze udělat představu z následujících obrázků.

článek Jak se měřil čas (anglicky) - 1 článek Jak se měřil čas (anglicky) - 2
článek Vějíře, stuhy a vodotrysky (anglicky) - 1 článek Vějíře, stuhy a vodotrysky (anglicky) - 2

Čtenáři se s TIMem setkávají na více než 300 místech, převážně informačních centrech.

článek Tichý chod času jižních Čech (anglicky)
článek Kde slunce astín tvoří čas (anglicky) - 1 článek Kde slunce astín tvoří čas (anglicky) - 2

Kde lze sehnat TIM

Kromě toho se s tímto magazínem turisté setkávají také v řadě hotelů, lázní, památek. Díky česko-anglickému dvojjazyčnému provedení je atraktivní i pro zahraniční návštěvníky a cizince žijící v naší vlasti, kteří podle něj mohou podnikat celou řadu výletů.

Titulní strana staršího čísla - anglicky

Seznam míst, kde lze magazín sehnat, je uveden na stránkách TIM.

Magazín TIM si lze také předplatit za cenu 280 Kč a celoročně dostávat TIMa až do vaší schránky.

Co v TIMu nevyšlo

V jednom z dalších čísel jsem se měl věnovat dalším oblastem. Škoda, že k pokračování nedošlo. Alespoň na ukázku z připraveného textu ze západních Čech.

Obec Dobřív (Rokycany) se rozprostírá na březích Padrťského potoka. Je známá zejména díky jednomu ze tří dosud u nás fungujících vodních hamrů. Důvodů proč navštívit Dobřív je však více. Ke krásným kulturně-historickým památkám patří tzv. Švédský most, který je zdoben barokními sochami, zachovalé roubené lidové stavení, vypovídající o dávné lidové architektuře a pamětní síň českého herce J. Mošny, který v obci působil. Nezapomeňte si také prohlédnout sluneční hodiny. Stojí na podstavci sochy Jana Nepomuckého před Starou hospodou v roubené budově z roku 1731.

pohled na sochu

Jsou to jedny z mála kamenných hodin u nás. Rok jejich vzniku není přesně znám, ale může jím být rok 1654. Hodiny jsou zde hned ve čtveřici, každý číselník pro jednu světovou stranu.

Stojíme-li před hodinami a díváme-li se směrem k mostu, máme před sebou východní hodiny. Jejich ukazatel je rovnoběžný se stěnou číselníku a s hodinovými čarami. Ty směřují zprava doleva šikmo dolů. Lze na nich při slunečním svitu odečítat hodiny od 4. do 11. hodiny ranní.

pohled na východní hodiny

Jižního číselníku si při cestě na most všimne snad každý. Obsahuje 13 hodinových čar a číslice v rozsahu od 6. do 6. hodiny.

pohled na jižní hodiny

Směrem k mostu míří západní hodiny. Mají podobný vzhled jako východní hodiny. Jejich ukazatel však směřuje šikmo dolů zleva doprava. Na číselníku je osm hodinových čar s čísly 1 až 8 pro odpolední hodiny.

Severní hodiny jsou důvodem k zamyšlení a stojí za pozornější prohlídku. První co mnoho z nás napadne je, že přeci sluneční hodiny otočené k severu nemohou fungovat. Je to pravda, ale jen částečná. Skutečně v období od podzimní rovnodennosti a v zimě na tento číselník sluneční paprsky nesvítí. Od jarní rovnodennosti a v létě již na severní číselník sluneční paprsky dostanou. Poblíž rovnodennosti sem svítí jen na krátký okamžik dvakrát za den. Nejprve je tomu tak při východu Slunce a pak při západu. Jejich číselník proto sestává ze dvou částí - ranní a večerní. Ranní číselník je umístěn vpravo a večerní vlevo. Oba mají hodinové čáry a číslice pro 4. až 8. hodinu. V období letního slunovratu vychází Slunce na severovýchodu, proto může nasvítit severní číselník během několika hodin. V okamžiku, kdy se Slunce na své pomyslné denní pouti dostane na východ, přestanou paprsky na severní číselník dopadat. Na svou příležitost tyto hodiny pak čekají až do okamžiku, kdy Slunce svítí ze západu. Tehdy "ožijí" a stín jejich ukazatele se posunuje ve směru hodinových ručiček až do západu Slunce. V období letního slunovratu Slunce zapadá na severozápadě.
Stojí za povšimnutí, že ukazatel u hodin mířících k severu směřuje šikmo vzhůru.






šipka na úvod kliknutím na šipku
přechod na úvodní stránku