Historie některých hodin

Každé sluneční hodiny mají svou historii. U některých je relativně krátká u některých po několik století.

Hodiny na staré radnici ve Dvoře Králové aneb Návrat J. Engelbrechta

Janové a Antonín Engelbrechtové patří mezi jedny z mála staročeských slunečních hodinářů, jejichž signaci lze na hodinách spatřit. Díky spolupráci s astronomy jejich díla vynikala vysokou gnómonickou úrovní. Vynikaly i výtvarným řešením.

Pracím Engelbrechtů, včetně uvedení odkazů na literaturu, se věnuje samostatná stránka.

Během léta 2002 byla ve Dvoře Králové nad Labem provedena obnova fasády radnice. Provedla ji firma Kašpar – obnovy a restaurování.

Akademický sochař Jiří Kašpar před zahájením prací hledal historické materiály dokumentující dřívější vzhled radnice. V rámci toho našel v Geislerově sbírce odboru kultury ve Dvoře Králové dobové fotografie a pohlednice z přelomu 19. a 20. století (okolo roku 1900). Tehdy měla radnice jedny funkční sluneční hodiny na jižní fasádě a druhé bez číselníku na západní zdi. Po bližším zkoumání jižních hodin jsme zjistili, že mají signaci: “Jan Engelbrecht” a je na nich letopočet 1797 nebo 1792. Žádný z pramenů však sluneční hodiny "z dílny" Engelbrechtů ve Dvoře Králové neuvádí. Jinými slovy bylo to bombastické zjištění – hodiny J. Engelbrechta byly i ve Dvoře Králové.

Pohled na jižní stěnu radnice okolo r. 1900 Pohled na západní stěnu radnice okolo r. 1900

Ještě do 3. 9. 2002 byly na radnici v 1. patře umístěny sluneční hodiny dle návrhu J. Mužíka. Ale ty byly umístěny mezi 2. a 3. oknem zleva ve výšce 4,95 m nad zemí a jejich číselník byl kruhový o průměru 0,5 m.

Pohled na jižní stěnu radnice před obnovou fasády

Stínový ukazatel byl vybaven stínovou kuličkou (nodus). Ta se užívá zpravidla pro činnost kalendária (část číselníku s datovými čárami či čárami pro vstup do zvířetníkových znamení). Přesto číselník obsahoval jen hodinové čáry pro celé hodiny od osmé ráno do třetí odpoledne.

Rád jsem se na návrhu repliky podílel. Požadavkem bylo navrátit hodiny mezi 3. a  4. okno v jejich původní velikosti a výtvarném řešení.

Početní návrh nasvědčuje tomu, že stínová tyč je dochovaná z původních hodin Engelbrechta. Odborný restaurátor našel i místa paty ukazatele (místo vetknutí do zdi) a podpěry v jejich původním umístění. Bohužel podpěra byla zdeformována do tvaru, který ji určil autor hodin s kruhovým číselníkem. Pomineme-li menší chybu, která tím vznikne, lze ji použít.

Jedinými ověřitelnými údaji z kterých bylo možno při návrhu číselníku vyjít je azimut stěny, vzdálenost stínové kuličky od paty ukazatele a zeměpisné souřadnice stanoviště. Azimut stěny byl zjištěn -8°  33¢ , vzdálenost 390 mm. Pro výpočet jsem použil následující souřadnice:  zeměpisné šířku 50°  25¢  59² a délku 15°  49¢  01². Při návrhu výtvarného řešení číselníku jsem vycházel z digitální zvětšeniny číselníku J. Engelbrechta a charakteristických prvků z jeho dalších hodin.

Digitální zvětšenina původního číselníku Nový číselník lze porovnat s původním

Navrhl jsem signaci J. Engelbrechta na nových hodinách ponechat. Vím, že je to troufalost, ale na druhou stranu – podobají se ještě hodiny v Litoměřicích a Pelhřimově původnímu vzhledu Engelbrechtů? Kdyby původní hodiny ve Dvoře Králové přetrvaly, kdo ví, jaký by dnes měly vzhled. Protože replika vznikla v roce 2002, doporučil jsem uvést na hodinách dva letopočty: 1797 – 2002.

“Navrácené hodiny” jsou ve výšce cca 5,2 m nad terénem, mezi 3. a 4. oknem, se šířkou 1,86 a výškou cca 1,9 m. Ve shodě s původním číselníkem jsou zakresleny hodinové čáry pro celé a půlhodiny. Jsou vyznačeny obratníky a rovnodennost.

Hodiny se vrátily mezi správná okna


Sluneční hodiny na zámku Škvorec

Ve Škvorci mají hned zámky dva a na obou jsou sluneční hodiny. Starý zámek je na adrese Smiřických 1 a nový na adrese Smiřických 2. Tedy stojí proti sobě. Starý zámek stojí na základech hradu, po kterém zbyl jenom hluboký příkop.

O existenci slunečních hodin na starém zámku jsem se dozvěděl náhodně při listování jakési obrazové publikace zabývající se hrady a zámky.

Poprvé jsem viděl zbytek hodin v roce 1994. Tehdy sestávaly z vybledlého číselníku, na kterém se již nepoznal jeho bývalý vzhled, a stínové tyčky vybavené nodem (stínový váleček). Dominanta nevšedního historického i regionálního významu neměla majitele, byla značně zchátralá, opuštěná a zdevastovaná se zarostlou zahradou.

foto hodin v roce 1997

V březnu 2008 mne velmi překvapilo, když jsem viděl, jak je věž rozebírána. Obával jsem se, že snad zmizí celá stavba. Ve skutečnosti to bylo proto, že majitel, který zámek v roce 1994 od obce koupil, začal s rekonstrukcí střechy, kterou ovšem nedokončil a do zámku začalo pršet. V souvislosti s tím se zbortily krovy, propadla střecha a částečně podlahy v jednotlivých patrech. Jihovýchodní zeď bylo proto nutné rozebrat a znovu vyzdít.

To bylo ale překvapení

Později jsem se dočetl, že 7. ledna 2008 zámek koupil JUDr. Dimitry Eremeev a Monica Salvatore-Eremeev. Od té doby zámek podstoupil množství záchranných prací, které řídí majitel pan Eremeev za dohledu památkářů a ve spolupráci s příslušnými úřady i městyse. Pozornosti se dostává také barokní věži, která byla sesazena a umístěna do příkopu. Zde ji zdobí lešení a řemeslníci nahrazují zkorodované oplechování za nové měděné, částečně jsou vyměněny na věži dřevěné nosníky a dokončuje se renovace původních zámeckých hodin s cimbálem. Zakončení (vrchol) věže bude pokryt plátkovým zlatem.

Starý zámek je nejstarší památkou ve Škvorci. Původně byl postaven jako hrad, poprvé je připomínán v r. 1262. Stavba byla ve 14. století rozšířena na čtyřkřídlý hrad s palácem, kaplí a branou. V letech 1532-50 jej Zikmund ze Smiřic přestavěl na renesanční zámek.

foto hodin z roku 1804 - pohled od severu

V letech 1860-1864 byl zámek z velké části rozebrán, byla zbořena tři křídla. Starým zámkem nazývané zbytky představují zbarokizovanou jihovýchodní část s gotickou vstupní branou, přístupnou po kamenném mostě, vedoucí přes někdejší vodní příkop. Před mostem stojí socha sv. Prokopa z doby před rokem 1735 z dílny M. B. Brauna.
Roku 1890 byla na místě zbořeného gotického paláce postavena škola, která funguje dodnes.

foto hodin z roku 1885 - pohled od západu

Za dozoru NPÚ a Dr. Pavla Kroupy je projekt obnovy zámku dělen na 4 fáze: záchrana a obnova střechy, fasád a konzervace stávajícího stavu; opravy interiéru a stavební úpravy, dostavba vnitřní poloviny jižní budovy. Čtvrtá fáze je nejistá, představuje dostavbu východního křídla.
Odhalené zbytky základů tohoto křídla jsou patrné z následujících dvou obrázků. Je zde vidět, že na obdobných základech stojí sousední škola.

foto odhalených zbytků východního křídla další foto zbytků východního křídla

Kdykoliv jsem jel okolo, se zájmem jsem sledoval, co se s objektem děje. Při jedné z návštěv Škvorce jsem se setkal s novým majitelem a nabídl mu pomoc, pokud by chtěl obnovit původní sluneční hodiny.

Zatím jen hrubá stavba

Mou nabídku přijal a pak již začala rutinní práce - změřit azimut stěny, seznámit se s historicky nejstarší dochovanou podobou hodin, vypočítat číselník, zakotvit stínovou tyčku a předkreslit číselník na zeď.

foto stínové tyče foto zámku s lešením

Pak přišla na řadu malířka aby dle vzhledu hodin, který je uváděn v knize z roku 1905, nakreslila nový číselník.
Protože stínový váleček u takové podoby hodin neplnil žádnou fukci, nebyl na replice obnoven.

Vzhled hodin uváděný v knize z r. 1905

Po malbě fasády a rozebrání lešení se sluneční hodiny zaskvěly ve své kráse.

foto slunečních hodin - listopad 2010 foto nové fasády zámku

Bohatá historie starého zámku je částečně popsána v literatuře: Podlaha A.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Českobrodském. Praha 1907.
a v literatuře: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 7, Praha a okolí, 1. vydání. Praha, Svoboda, 1988.


Sluneční hodiny na zámku Ostrov (KH)

Historický areál v obci Ostrov poblíž Zbraslavic je cennou ukázkou českého barokního stavitelství navazujícího na předchozí středověkou tvrz.
Historii Ostrova je možné vysledovat až do 13. století.

Pokud vás zajímá historie zámku Ostrov, podívejte se na stránky hrady.cz.

Na rekonstrukci chátrajícího areálu má značný podíl současný předseda představenstva a majoritní vlastník holdingu LESS ing. Jan Mičánek.
Firma se sídlem v Bohdanči na Kutnohorsku se zabývala službami spojenými s obhospodařováním lesů. Během let prošla přerodem až k nynějšímu holdingu s obratem kolem 6 mld. Kč.

V roce 2004 se vedení společnosti LESS rozhodlo pro odkoupení a následnou rozsáhlou rekonstrukci areálu. Areál byl pečlivě zrekonstruován pro současné potřeby holdingu LESS. Sídlo bylo slavnostně otevřeno 29. 5. 2008.

Stav v roce 2007 Nepřesnost původního číselníku

Obdivuji vše, co ing. Mičánek pomohl vytvořit (socha "Zvěstování Panny Marie", obsáhlá historická publikace o Ostrově; v plánu má také postavit nejvyšší rozhlednu v Evropě neboli "Woodhenge", dřevěnou kopii slavného Stonehenge v Anglii). Jsem hrdý na to, že jsem se mohl podílet na obnově slunečních hodin na jižní stěně zdejšího zámku.

Před nákresem čar

Po vyměření a výpočtu jsem zakreslil polohu čar na zdi. Následně číselník vymaloval Karel Vojtek. Výsledek jsem spatřil při své návštěvě 2. 6. 2008.

foto nového číselníku foto zámku v roce 2008

Má návštěva byla těsně po slavnostním otevření areálu holdingu LESS, kdy byl celý areál pečlivě zrekonstruován a architektonicky dotvořen.

Opalující se dívky

šipka na úvod kliknutím na šipku
přechod na úvodní stránku