Číselník těchto hodin je umístěn na geometrickém tělese ve tvaru koule.
Existuje několik provedení kulových slunečních hodin.
Jedny takové stojí v rohu terasy Místodržitelského letohrádku v pražské Stromovce. Tyto hodiny popsal Bedřich Polák ve knize "Staropražské sluneční hodiny", kterou vydalo nakladatelství Academia Praha v roce 1986. Protože byly vyrobeny sochařskou technikou, zařadil je do kategorie "Sochařské sluneční hodiny".
Na podstavci asi metr vysokém, je upevněna koule z červeného mramoru o průměru 40 cm. Je na ní vyryta síť čar s čísly, astronomickými značkami, latinskými nápisy a dvěma letopočty. Malá zeměkoule má osu orientovánu rovnoběžně se zemskou osou. Osa glóbu je na severním a jižním pólu prodloužena a je na ní upevněn kovový segment s možností otáčení kolem osy glóbu. Otočný segment zastává na tomto typu slunečních hodin funkci stínového ukazatele.
Rozmístění hodinových čar tří časových systémů a sedmi kalendářních čar je patrné z následujícího obrázku.
Pro odečtení časového údaje musíme otočit kovový ukazatel.
Správné nastavení ukazatele je tehdy, když vrhá minimální stín (stejné šířky jako ukazatel).
Další kulové hodiny u nás najdeme v Novosedlech. Takové hodiny vyrábí a prodává Zdeněk Bětík, Výroba cementového zboží a umělého kamene, 691 82 Novosedly na Moravě. Můžete si je objednat - viz webové stránky.
Použito obrázku Zdeňka Bětíka z katalogu slunečních hodin.
Existují kulové hodiny, které otočným ukazatelem nejsou vybaveny.
Pro určení správného času můžeme použít tyčku. Tou rotujeme kolem glóbusu (přesouváme rovnoběžně s osou koule - viz předchozí obrázek), až najdeme polohu stínu takovou, kdy prochází póly glóbusu.
Pro ilustraci jsem použil obrázek z knihy Sonnenuhren 3, Eine Anleitung für Handwerk und Liebhaber od autorů Schumacher a Peitz.
Ve světě existuje mnoho dalších provedení kulových slunečních hodin s ukazateli stejného tvaru, které jsou rozmístěny v poloze rovníku rovnoměrně na jednotlivých hodinových čárách.
kliknutím na šipku