Vzhled číselníku a rozsah činnosti hodin je ovlivněn orientací stěny ke světovým stranám.
U nás je zavedena hodnota azimutu jako úhel mezi kolmicí ke stěně a jižním směrem - viz barevně vyznačený úhel na obrázku.
Základní orientace hodin na obvodových zdech budov a ve dvoranách je vysvětlena na obrázku vpravo. Číselná hodnota azimutu pro základní směry je uvedena na dalším obrázku.
Nejčastěji bývají hodiny orientovány směrem k jihu - cca 55 %, k jihovýchodu či jihozápadu (cca po 17 %). Hodin orientovaných směrem k východu či západu je cca po 4 %.
Číselník jižních hodin je symetrický podle polední čáry, která leží na svislici. Číselník začíná 6. hodinou raní a končí 6. hodinou odpolední. Hodinové čáry pro tyto hodiny leží na horizontále procházející patou šikmého ukazatele (polosu). Pro ilustraci jsem použil foto ze stanoviště Stow v americké státě Massachusetts. Další obrázek je s kalendářními čárami. Rovník (vstup do znamení Berana nebo Vah) je přímkou a osa hyperbol kalendářních čar je svislá, totožná s polední hodinovou přímkou.
Stínový ukazatel leží v rovině kolmé ke stěně.
Časový rozsah, kdy mohou hodiny pracovat, byl uveden na obrázku. Největší rozsah je v období rovnodennosti, kdy mohou fungovat 12 hodin.
Na jihozápadní stěnu svítí slunce především odpoledne. Rozsah odpoledních hodin je proto širší než rozsah hodin odpoledních. Část číselníku vlevo od polední čáry (dopolední) je proto zpravidla užší než pravá (odpolední) část.
Hodinové čáry se sbíhají (ve svém prodloužení) do paty šikmého stínového ukazatele (vetknutí polosu do zdi). Pata je většinou v levé části číselníku. Ukazatel při pohledu kolmo na stěnu směřuje šikmo zleva doprava (shora dolů).
Je-li číselník opatřen obrazy zvířetníkových rovnoběžek (datovými, respektive kalendářními čárami), pak nejlépe poznáme azimut stěny ze sklonu obrazu rovníku. U jihozápadních hodin je obraz rovníku skloněn směrem k západu (na západní straně je níže než na východní).
Při azimutu stěny blízkém jižnímu směru rozdíl mezi rozsahem dopolední a odpolední části číselníku není veliký. Obraz rovníku nemá velký sklon. S rostoucí odchylkou od jižního směru se rozdíl mezi rozsahem dopolední a odpolední části hodin zvětšuje a zvětšuje se i sklon obrazu rovníku.
Časový rozsah pro hodiny s azimutem -45°, kdy mohou pracovat, je patrný z obrázku. Největší rozsah je v období letního slunovratu.
U jihovýchodních hodin je tomu opačně než u jihozápadních. Převládají dopolední hodiny. Odpolední část číselníku je zpravidla užší než dopolední část.
Je-li číselník opatřen obrazy zvířetníkových rovnoběžek, pak nejlépe poznáme azimut stěny ze sklonu obrazu rovníku. U jihovýchodních hodin je obraz rovníku skloněn směrem k východu (na východní straně je níže než na západní).
Při azimutu stěny blízkém východnímu směru jsou vzájemné úhly mezi sousedními hodinovými čárami ostré. Užívá se obdobně jako u východních či západních hodin ukazatel ve tvaru skoby nebo tyčky kolmé ke stěně.
Diagram pracovní doby je symetricky vůči JZ číselníku otočen. Přesné časy začátku a konce činnosti hodin závisí na hodnotě azimutu. Uvedený diagram platí pro hodiny s azimutem 60°.
U západních hodin jsou hodinové čáry rovnoběžné, kolmé na rovník a jsou nad horizontem skloněny o místní zeměpisnou šířku j. Hodinové čáry směřují šikmo zleva doprava (shora dolů), polední hodinová přímka na nich chybí.
Ukazatel je se stěnou rovnoběžný nebo k ní kolmý.
Uvedený diagram platí pro hodiny s azimutem 90°.
Číselník východních hodin je osově souměrný s číselníkem západních hodin. Hodinové čáry jsou rovnoběžné, kolmé na rovník a jsou nad horizontem skloněny o místní zeměpisnou šířku j. Mají však opačný sklon, směřují šikmo zprava doleva (shora dolů).
Číselník na obrázku vlevo obsahuje hodiny od 4. do 11. hodiny. Plný rozsah se uplatní jen
při letním slunovratu. Hodinová čára pro 6. hodinu prochází patou kolmého
ukazatele (stylusu). Za rovnodennosti jsou hodiny funkční od 6. a při zimním slunovratu dokonce
až od 8. hodiny.
Časový diagram by byl analogický jako u západních hodin - jako by se barevná polcha otočila kolem polední čáry doleva.
Na obrázku vpravo jsou hodiny na stěně s aimutem -70° (mírně k jihu). Hodinové čáry na těchto hodinách nejsou rovnoběžné, ale sbíhají se ve svém prodloužení "kdesi nahoře".
Platí pro ně následující diagram.
Pro stěnu s aimutem -110° (mírně k severu) by se hodinové čáry ve svém prodloužení sbíhaly "kdesi dole".
U číselníků orientovaných severním směrem je stínový ukazatel vetknut šikmo vzhůru. V případě hodin na severozápadní stěně je navíc vůči svislici šikmo. Hodinové čáry se sbíhají opět do paty šikmého ukazatele.
Pro hodiny na obrázku vpravo se azimut (162°) blíží k hodnotě pro sever. Proto je číselník rozdělen na dvě oblasti - ranní a odpolední - viz diagram.
Jak je uvedeno na obrázku hodin, udávajé letní čas.
O severovýchodních hodinách platí totéž co pro severozápadní. Pouze sklon šikmého ukazatele je odkloněn od svislice na opačnou stranu, tedy k východu (doprava).
Pro hodiny na obrázku vlevo je pracovní doba patrná z diagramu - obrázek vpravo.
Číslování hodinových čar na hodinách je pro letní čas.
Severní sluneční hodiny jsou raritou. V případě šikmého stínového ukazatele je tento vetknut šikmo vzhůru v rovině kolmé ke stěně. Číselník je symetrický a je rozdělen na dvě části - dopolední a odpolední. Princip těchto hodin je vysvětlen na samostatných stránkách.
Jak pracují si nejlépe vysvětlíme v době letního slunovratu, kdy "pracují" nejdéle. Nejprve putuje stín ve směru hodinových ručiček na pravé části hodin od východu Slunce do okamžiku, kde sluneční paprsky jsou rovnoběžné se stěnou. Severní stěna pak není osvětlena, ale je osvětlena jižní stěna. Odpoledne je tomu obdobně. V okamžiku, kdy slunce přestane svítit na jižní stěně, začnou znovu "pracovat" severní hodiny. Svou činost ukončí při západu Slunce.
kliknutím na šipku