Výlety a procházky za slunečními hodinami

V cizině dobře vědí, že sluneční hodiny mohou přilákat návštěvníky či turisty. O místech, která se chlubí vysokou koncentrací hodin, o trasách či procházkách s tématikou slunečních hodin v zahraničí pojednávají stránky http://hodiny.sweb.cz/mestecka.html.

V tuzemsku dosud nabídka tras, výletů či procházek za slunečními hodinami chyběla. Na zahraničních stránkách příznivců slunečních hodin (například http://www.sundials.co.uk/sunlist.htm) můžeme nalézt tipy pro výlety či procházky za slunečními hodinami. Na této stránce bych se chtěl o něco podobného (pro naše končiny) pokusit.

Impulsem pro založení této stránky pro mne byla soutěž vypsaná na stránkách společnosti BSS.
Výlet po východních Čechách jsem nabídl i zahraničním zájemcům - viz na stránky sundials.co.uk.

Pro našince jsem dosud připravil:

Výlet po východních Čechách

Výlet za hodinami začíná a končí v Hradci Králové. Lze jej absolvovat jako jednodenní. Přesun se předpokládá vlastním dopravním prostředkem.
Hradec Králové je metropolí východních Čech. Výlet je možné spojit s návštěvou hlavního města České republiky Prahou, vzdálené přibližně 100 km.

Mapka trasy
  1. V historickém centru města stojí na Malém náměstí dvoje válcové výškové hodiny. Jsou součástí sloupku.
    Při odečítání času vyžadují spolupráci s pozorovatelem. Musí nejprve nastavit ukazatel na správné datum pak otočit válcem tak, aby stín ukazatele byl svislý.
    Jedny hodiny mají číselník pro pravý místní sluneční čas a druhé pro středoevropský čas (s dvojími křivkami pro dopolední a odpolední hodiny).

    Kliknutím do katalogu

    GPS souřadnice: 50°12'38"N, 15°50'11.9"E

    Umístění hodin na mapě

    V Hradci Králové je dalších více než 20 slunečních hodin. Některé z nich by stály za samostatnou procházku městem.

  2. Druhé stanoviště hodin je v městečku Dobruška. Dvoje hodiny najdeme na zvonici u kostela sv. Václava v Kostelní ulici. Jedny jsou na stěně s azimutem -20° a druhé s azimutem 70°.

    Kliknutím do katalogu

    GPS souřadnice: 50°17'35.1"N, 16°9'46.1"E

    Umístění hodin na mapě

  3. Třetím místem výletu je Nové Město nad Metují. Hodiny najdeme opět v páru na Husově náměstí 1225. Jsou umístěny na budově radnice. Návštěvu města je možné spojit s prohlídkou zámku nebo alespoň zámecké zahrady.

    Kliknutím do katalogu

    GPS souřadnice: 50°20'37.3"N, 16°9'9.9"E

    Umístění hodin na mapě

  4. Další zastávkou je obec Studnice. Zde jsou hodiny umístěny na budově s bohatou historií. Původně byla součástí tvrze, později farou, nyní zde sídlí obecní úřad. Kdysi zde byly troje hodiny, ale po rekonstrukci objektu zde zbyly jen tyto jediné.

    Kliknutím do katalogu

    GPS souřadnice: 50°25'18.6"N, 16°5'20.8"E

    Umístění hodin na mapě

  5. Hodiny s uváděným rokem vzniku 1811 najdeme v obci Ratibořice. Na budově nazývané Kavalierhaus jsou dvoje hodiny. Obojí jsou značně poškozeny. Jihovýchodní hodiny, které jsou viditelné ze zámeckého parku, jsou ještě funkční. Číselník jihozápadních hodin je omšelý, číslice chybí a prosvítá starší číselník. Chybí jim i stínový ukazatel.

    Kliknutím do katalogu

    GPS souřadnice: 50°24'58.3"N, 16°3'8.5"E

    Umístění hodin na mapě

  6. Ve městě Dvůr Králové nad Labem jsou sluneční hodiny na náměstí T. G. Masaryka na budově bývalé radnice. V roce 2002 byla zhotovena podle historických fotografií replika původního číselníku z roku 1797. O historii těchto hodin viz stránky http://slunecni-hodiny.webzdarma.cz/engelbrecht.html.

    Kliknutím do katalogu

    GPS souřadnice: 50°25'55.6"N, 15°48'49.6"E

    Umístění hodin na mapě

    Město je známé svou zoologickou zahradou. Některá zvířata žijí volně v "Africké safari". V létě (od května až do konce září), si mohou návštěvníci prohlédnout Safari ve speciálně upravených safaribusech mezi volně vypuštěnými zvířaty.
    Bližší informace o ZOO jsou uvedeny na stránkách http://www.zoodvurkralove.cz.

  7. Jaroměř, ulice Sladovna je dalším místem tohoto výletu. Jsou zde překrásné malované nástěnné hodiny. Jsou takto hodnoceny i příznivci hodin ze zámoří http://www.advanceassociates.com/WallDial/PWS_Images.html#Czech Republic (24 Dials) Protože je dům s hodinami poblíž řeky Labe, je k prohlídce hodin lepší zvolit protější (pravý) břeh řeky a dům pozorovat přes řeku.

    Kliknutím do katalogu

    GPS souřadnice: 50°21'17.0"N, 15°55'4.0"E

    Umístění hodin na mapě

  8. Poslední hodiny výletu jsou v místní části Jaroměře - Josefov, Lidická 1. Jsou zde párové rohové hodiny. Na hodinách je uveden letopočet 1865. Hodiny upoutají pozornost nezvyklým provedením ukazatelů.

    Kliknutím do katalogu

    GPS souřadnice: 50°20'18.9"N, 15°55'45.3"E

    Umístění hodin na mapě

    Turistickou zajímavostí Josefova je pevnost vybudovaná v letech 1780 až 1787. Bližší informace viz http://www.pevnostjosefov.wz.cz





Procházka po Hradci Králové

Na trase procházky je 9 slunečních hodin.
Trasa je patrná z následující mapky. Čísly jsou vyznačeny doporučené zastávky. Aby účastník procházky shlédl v Hradci Králové nejen sluneční hodiny, jsou vřazena stanoviště 3 a 4, na kterých hodiny nejsou.

čísly jsou vyznačeny zastávky

Procházku lze absolvovat jako jednodenní. Lze ji celou absolvovat pěšky (cca km).
Pokud přijedete do Hradce autem a pojmete procházku jako jednodenní akci, doporučuji auto zaparkovat na Orlickém nábřeží pod slunečními hodinami (stanoviště číslo 7). Na toto stanoviště se po okružní procházce vrátíte. Pro urychlení přesunu mezi stanovišti 7 a 8 (8 a 9) je možné použít automobil.

  1. Procházku začneme na Malém náměstí. Zde si prohlédneme válcové výškové hodiny.

    Kliknutím do katalogu.

    Sloupek s hodinami je umístěn na křižovatce chodníků v pěší zóně. O hodinách se píše v úvodu této stránky - jako 1. zastavení při Výletu po východních Čechách

    Poblíž hodin na Malém náměstí je na zemi vydlážděn půdorys někdejšího pevnostního seskupení Hradce Králové. Některé detaily z pevnostního opevnění jsou v torzech zachovány. O tom se přesvědčíme na několika místech, kde jsou vidět pozůstatky někdejšího opevnění (Jiráskovy sady, Šance - za lékařskou fakultou).

    Umístění na mapě

  2. V Dlouhé ulici 101/13, v tzv. rezidenci Šatlavava, respektive v jeho dvoře jsou mezi okny 3. patra poměrně nové nástěnné hodiny. Mají na číselníku vyznačeny hodinové a půlhodinové rysky a 3 kalendářní čáry odpovídající obratníkům a rovnodennostem.

    Kliknutím do katalogu.

    Umístění na mapě

    Odtud projdeme na Velké náměstí. Podíváme-li se zhruba od kašny směrem k Bílé věži a staré radnici, naskytne se nám pohled podobný tomu, jaký je vykreslen na hodinách v jedné z budov hradecké univerzity (UHK). Odkud asi malíř zachytil panorama starého města?

  3. Projdeme Pivovarským náměstím okolo sídla Krajského úřadu a sejdeme po schodišti. Odtud projdeme buď okolo Jiráskových sadů nebo můžeme projít jejich cípem a vyjít druhým vchodem.

    Místo, kde se musíme rozhodnout kudy dál

    Rozlehlé Jiráskovy sady leží v cípu soutoku Labe a Orlice nedaleko centra, Jsou místem pro klidný odpočinek uprostřed zeleně. Uvnitř sadů je dřevěný kostel sv. Mikuláše, několik pomníků, mimojiné A. Jiráska, květinové záhony, travnaté plochy a množství laviček.

    Roubený kostel Sv. Mikuláše je dar starosty Josefa V. B. Pilnáčka městu Hradec Králové, na paměť obětem první světové války 1914-1918. Byl postaven na počátku 16. stol. v obci Malá Polana na východním Slovensku. Odtud byl v roce 1935 převezen a nákladně restaurován. Interiér kostela je bohatě zdoben množstvým obrazů svatých, tzv. ikonostasů. Celodřevěná stavba je kryta šindelem a oplocena původním ohrazením se šindelovou korunou.
    Blíže viz stránky KAM zajít.

    Po té přejdeme most u elektrárny.

  4. Z pravého přehu řeky Labe se nám naskytne pohled na jednu z hradeckých dominant - vodní elektrárnu Hučák.

    Umístění na mapě

    Elektrárna s bohatou historií byla vybudována na labském „Hučavém" jezu, podle kterého také získala své jméno. Vodní elektrárna - nazývaná dnes jako secesní unikát na Labi - vyrůstala na levém břehu řeky na 157. říčním kilometru. Architektonicky skvěle zvládnutá stavba vznikala v období, kdy charakteristickou tvář Hradce Králové začali utvářet architekti takového věhlasu, jakým byl například Jan Kotěra. Secesní charakter stavby, který navrhl prof. arch. František Sander, byl později doplněn časnou modernou, v jejímž stylu byly řešeny provozní budovy. Bližší informace viz odkaz.

  5. Ve dvoře budovy Univerzity Hradec Králové (náměstí Svobody 331) jsou svislé hodiny. Během školního roku je možno vystoupat po schodech do 1. patra a jít do levého traktu budovy. Na hodiny se pak díváme z okna na protější zeď. A vidíme je v rovině číselníku.
    Pokud najdeme vchod do budovy uzamčen, můžeme požádat o možnost vstupu vrátného v sousední budově (se sfingami před vchodem) nebo se spokojit pohledem z parčíku.

    sluneční hodiny ve dvoře fakulty.

    Umístění na mapě

  6. Doporučuji přejít přes Pražský most, projít po Eliščině nábřeží a Šimkovou ulicí. Abychom věděli více o budovách, které budeme míjet, doporučuji navštívit stránky o hradeckých pamětihodnostech.

    Ve dvoře gymnázia Boženy Němcové poblíž volejbalového hřiště jsou v trávníku schovány zemní analematické hodiny.

    analematické na trávníku

    Umístění na mapě

  7. Šimkovou a Hradební ulicí dojdeme na Orlické nábřeží. Zde jsou sluneční hodiny na budově Církve adventistů sedmého dne. Stěna, na níž jsou hodiny, je natočena k jihovýchodu (azimut -50°). Přesto je číselník hodin symetrický. To svědčí o gnómonické chybě.
    gnómonicky špatné hodiny.

    Umístění na mapě

  8. Přejedeme do Dubové ulice, kde zaparkujeme a půjdem k hodinám v areálu základní školy sídlící na adrese: Úprkova ulice 473/11. Pokud bude brána školního areálu uzamčena (víkendy, svátky a prázdniny), lze hodiny fotit "přes plot".
    sluneční hodiny v ZŠ Úprkova

    Umístění na mapě

  9. Pak se přemístíme auty do ulice Na Hrázce a postupně navštívíme troje hodiny, které jsou poblíž. První jsou na domku v téže ulici s číslem 255/27.
    hodiny Na Hrázce

    Umístění na mapě

  10. Další hodiny jsou jsou na dvorku domku s adresou: K Aleji 561/4. Zde zkusíme, zda budou majitelé objektu vstřícní a pustí nás abychom se na hodiny podívali.
    nepřístupné hodiny

    Umístění na mapě

  11. Procházka za hodinami končí Na Hrázce 353/16. Zde nás uvítá pan Jan Tomek, milovník parních strojů.
    pěkné hodiny a hlavně parní stroje

    Umístění na mapě





Za pražskými slunečními hodinami

V textu bylo z části využito článku Miroslava Brože z knihy Sluneční hodiny na pevných stanovištích, str. 300.

V centru Prahy můžeme vidět více než dvacet vynikajících slunečních hodin. Některé jsou skryty (na známých historických budovách, kostelech nebo uvnitř klášterů), a proto je dobré vzít s sebou tohoto průvodce, podrobnou mapu centra Prahy a fotoaparát s teleobjektivem či zoomem.

Trasa výletu byla zvolena tak, aby ji bylo možno absolvovat pěšky během jednoho dne a nebylo třeba povolení ke vstupu nebo k fotografování. Nicméně na hodiny poblíž trasy budete upozorněni i v případě omezení nebo nutnosti zaplatit vstupné.

mapka trasy vycházky

Pokud bychom chtěli navštívit i sluneční hodiny na stanovištích vzdálených od centra, lze použít veřejnou dopravu.

  1. Trasu začneme na Staroměstském náměstí několik desítek metrů severovýchodně od orloje. Zde je usazen do dlažby Pražský poledník (14°25'17" východní délky), který měl přímou návaznost na Mariánský sloup. Ten byl vystavěn roku 1591 jako dík Panně Marii za odchod Švédů z Prahy. Dílo Jana Jiřího Bendla však bylo zničeno 1918 rozzuřeným davem, který spojoval existenci sloupu s hasburskou nadvládou. Stával v sousedství památníku Jana Husa. Původní poloha sloupu je vyznačena v dlažbě pěti čtverci. Pomocí stínu, který na něj vrhal mariánsky sloup, se v minulosti určovalo pravé poledne. Ve skutečnosti se čas určoval v Klementinu, ale přepočítával se na tento poledník. Rozdíl mezi oběma místy činí asi 1 sekundu (byla brána v úvahu při přepočtu).

    pražský poledník

    Zeměpisná délka 14° 25¢ 17² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 15²

    Umístění hodin na mapě

    V mosazné desce je vyryt nápis vysvětlující smysl Pražského poledníku: "MERIDIANUS QUO OLIM TEMPUS PRAGENSE DIRIGEBATUR" ("Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas").

    V jihozápadním výběžku Staroměstského náměstí na budově staroměstské radnice je umístěn orloj. Ten byl v minulosti vybaven dvojicí slunečních hodin pro účely jeho seřizování, ale do dnešních dní se nezachovaly. Údaje, které lze z orloje odečíst jsou uvedeny například na stránkách http://orloj.webz.cz/.

    Od Pražského orloje zamíříme na západ na Malé náměstí, zatočíme doprava a pak doleva do Linhartovy ulice. Vstoupíme hlavní bránou do Klementina.

  2. Nejvíc slunečních hodin v okolí jednoho objektu (celkem 14) je bezpochyby v Klementinu, bývalé jezuitské koleji Svatého Klimenta, dnes sídle Národní knihovny. Bohužel obě nádvoří, kde je většina hodin, nejsou veřejně přístupná.

    Hospodářský dvůr je v severní části Klementina. Vchod do něho je průjezdem proti vchodu do areálu Klementina od Mariánského náměstí. Na hodiny nahlédneme alespoň přes mřížoví. V úrovni třetího patra uvidíme dvoje východní sluneční hodiny. Další dvojice jižních hodin je viditelná jen stěží.

    hodiny v Klementinu

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 57.85² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 12.97²

    Umístění hodin na mapě

    Většina hodin je bohatě malována (zobrazují biblické motivy) a navíc jsou zajímavé i po gnómonické stránce. Například pravé východní hodiny na Hospodářském dvoře ukazují čas od posledního západu slunce. Jejich kalendárium sestává ze dvou hyperbol a jedné přímky pro slunovraty a rovnodennosti. Latinské nápisy říkají: "NON SOLO PANE VIVIT HOMO" ("Nejen chlebem živ je člověk") a "ET VERBUM CARO FACTUM EST" ( "Slovo tělem učiněno jest").

  3. Přejdeme na Studentské nádvoří. Dvoje sluneční hodiny se skví na jižní a východní stěně. Jejich ukazatele jsou kolmé ke stěnám a mají nody. Ukazují tři časy najednou: obvyklý pravý místní sluneční čas, čas uplynulý od východu slunce a čas uplynulý od západu slunce předchozího dne. Na hodinách jsou i tři datové křivky. Východní hodiny jsou zdobené obrazem kostry s kosou a přesýpacími hodinami. Na jižních je obraz anděla ukazujícího deset přikázání modlící se ženě.

    hodiny v Klementinu

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 54.0² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 11.3²

    Umístění hodin na mapě

  4. Další šestice slunečních hodin ve výborném stavu je uvnitř Révového nádvoří, které je v severozápadní části Klementina. Pro veřejnost je ale uzavřeno. Zde jsou hodiny rozmístěny na JV a JZ stěně vždy po po třech. Alespoň některé z nich jsou však vidět z chodeb přízemí, 1. patra a z ochozu věže.

    hodiny v Klementinu

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 54.8² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 12.6²

    Umístění hodin na mapě

  5. Další hodiny jsou na Astronomické věži. Sluneční hodiny se dochovaly na východní stěně. Stupnice hodin je doplněna křivkami zvěrokruhu pro znamení Raka, Váhy, Kozoroha a latinským nápisem "A SOLIS ORTU" ("Od východu slunce"). Hodiny byly při opravě fasády věže restaurovány se zachováním jejich rokokového slohu. Svou ornamentální výzdobou se liší od ostatních hodin v Klementinu.

    hodiny v Klementinu

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 56.2² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 10.2²

    Umístění hodin na mapě

    Původně na věži bylo hodin více, ovšem z hodin na západní straně zbyl jen polos a jižní byly zničeny zcela. Je velmi pravděpodobné, že na věži byly ještě v minulém století i severní hodiny. Pokud ano, pak se jednalo o raritu, protože sluneční hodiny na všech čtyřech stranách věže se vyskytují ojedinělě. Taková čtveřice hodin nejblíže od Prahy je zřejmě v rakouském Linci.

  6. Nejzajímavější sluneční hodiny jsou ukryté ve věži: jsou to polední štěrbinové hodiny, nejpřesnější v České republice. Otvírací hodiny Astronomické věže a výši vstupného najdeme na stránkách astronomické věže Klementina.

    hodiny v Klementinu

    V jižní stěně věže je malý otvor, kterým je obraz slunce promítán na podlahu a zeď Kvadrantové síně. V rovině poledníku je napnutý ocelový drát. V okamžiku místního pravého poledne je sluneční kotouček rozdělen drátem na dvě poloviny. Přesnost takového způsobu měření času je zlomek sekundy. V dřívějších časech přesně v tento okamžik dával pomocník na věži signál praporkem a na tento signál reagovali dělostřelci výstřelem z prostoru dnešní Kramářovy vily - viz stránky.

    Podél kostela Nejsvětějšího Salvátora projedeme na Křižovnické náměstí a odtud přes Karlův most přejdeme na Malou Stranu. Nyní Na opačné straně řeky, ještě před mosteckou věží, zahneme doprava do ulice U lužického semináře a vstoupíme do Vojanových sadů.

  7. V sadech projdeme nejjižnější cestou na její západní konec. Na vnější zdi bývalého karmelitánského kláštera jsou velké svislé sluneční hodiny. Jde o výtvarně velmi zajímavé hodiny s jednoduchým jižním číselníkem s úsečkami a číslicemi od VI. ranní do IV. odpolední hodiny.

    hodiny ve Vojanových sadech

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 25.0² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 18.3²

    Umístění hodin na mapě

  8. Další zastávkou je Klárov - opustíme Vojanovy sady a pokračujeme ulicí ve stejném severním směru jako předtím, dokud nepřijdeme k velké tramvajové křižovatce. Východní sluneční hodiny jsou nejlépe viditelné z ostrůvku tramvajové zastávky. Jsou umístěné za vysokým plotem, na schodišťové věži, příslušející nepřístupnému tzv. Krocovského domu (nyní sídlo Archeologického ústavu a dalších institucí).

    hodiny na Krocovském domě

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 34.4² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 25.6²

    Umístění hodin na mapě

    Číselník sestává z hodinových úseček, číslovaných od čtyř do deseti, a sedmi deklinačních hyperbol. Výzdobu tvoří dva andělé, Slunce a Země.

  9. Přesuneme se nyní směrem k Malostranskému náměstí. Jdeme Valdštejnskou ulicí, kde je průchod a jeden ze vstupů do palácových zahrad pod pražským hradem. V jedné z nich - Ledeburské zahradě, jsou sluneční hodiny umístěny mezi druhou a třetí terasou.

    hodiny v Pálfyho/Ledburské zahradě

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 17² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 28²

    Umístění hodin na mapě

    Otvírací hodiny palácových zahrad a výši vstupného najdeme na stránkách http://www.palacovezahrady.cz/. Vzhledem k výši vstupného a rozlehlosti doporučuji návštěvu zahrad s procházkou za slunečními hodinami nespojovat a navštívit je samostatně.

    Hodiny jsou namalovány na skloněné zdi (kolmice k ní směřuje pod horizont). Latinský nápis zní "CLARET IN ORBE DIES AC TETRAS HORA PETE UMBRAS" lze přeložit jako: "Na světě září den a ty hodino zaplašuj hrozivé stíny".

  10. Malé sluneční hodiny jsou ukryté v blízké ulici U zlaté studně, na domě U Malířů č. p. 167. Jsou součástí bohaté freskové výzdoby jižní steny. Hodiny je obtížné fotografovat, neboť ulice je poměrně úzká.

    hodiny na domě U Malířů

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 15² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 26²

    Umístění hodin na mapě

  11. Na adrese Sněmovní 165/10 jsou ve dvoře skryty hodiny na severovýchodní zdi. Dům je pro případné badatele nepřístupný. (Jen po dohodě se zde bydlícími, ale předem upozorňuji, že dohoda je obtížná.)

    nepřístupné sluneční hodiny

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 15² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 26²

    Umístění hodin na mapě

  12. Jdeme Sněmovní ulicí podél Parlamentu České republiky a po dalších 200 m přijdeme na Malostranské náměstí. Na domě v severovýchodním rohu jsou dvoje sluneční hodiny. Ty směřující na náměstí jsou orientované k jihu a ukazují PMSČ a italské hodiny. Druhé hodiny, na začátku Tomášské ulice, jsou východní. Jejich číselník obsahuje kromě PMSČ a staročeských hodin i funkční kalendárium. Přestože je tato dvojice slunečních hodin téměř 400 let stará, byla objevena poměrně nedávno - během kompletní rekonstrukce budovy v roce 1994.

    hodiny v Tomášské

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 16.9² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 19.0²

    Umístění hodin na mapě

  13. Nyní zkusíme své štěstí. Hodiny v bývalém augustiniánském klášteře jsou uvnitř rekonstruovaného objektu. Jak to je, či bude s jejich přístupností, opravdu nevím. Projdeme do Letenské ulice. Hned za kostelem svatého Tomáše je průchod do objektu. Hodiny jsou na stěně v druhém nádvoří.

    obtížně přístupné hodiny

    Zeměpisná délka 14° 24¢ 22.6² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 21.3²

    Umístění hodin na mapě

    Další hodiny na naší trase jsou před budou Štefánikovy hvězdárny (více než 1km na SSV). Pěšky můžeme jít přes sad pod Strahovem a okolo Petřínské rozhledny. Můžeme také dojít Karmelitskou ulicí na Újezd a do kopce se svést lanovou dráhou.

    Při průchodu Karmelitskou ulicí míjíme dvě stanoviště, kde jsou veřejnosti nepřístupné sluneční hodiny. Jedny jsou za kostelem P. Marie Vítězné na "domě kostelníka". Hned troje jsou v objektu bývalého kláštera karmelitánů, v sousedství kostela P. Marie Vítězné, v klášterní kvadratuře.

  14. Od stanice lanovky se vydáme jihovýchodním směrem. Výjimečné moderní sluneční hodiny jsou hned vedle vchodu do hvězdárny.

    hodiny na Petříně

    Sestávají ze čtyř betonových desek, na kterých jsou umístěny číselníky. Hodinové a kalendářní čáry jsou vytvořeny z ocelových lan. Tři stínové ukazatele jsou vytvořeny z betonových dílů. Díky tloušťce ukazatelů jsou na číselnících polední čáry hned dvě. Ranní hodiny určuje stín západní hrany ukazatele a odpolední hodiny určuje druhá hrana ukazatele. Kalendářní údaje určují konce ukazatelů ve tvaru trojúhelníkových kulis.

    Zajímavostí je, že levý a pravý ukazatel určují svým stínem čas na dvou různě orientovaných stěnách. Vpravo vedle hodin je na tabulce uveden vysvětlující text.
    Pro převod pravého místního času na střední sluneční čas je nalevo od hodin zobrazena analema.

    Zeměpisná délka 14° 23¢ 51.4² Zeměpisná šířka 50° 4¢ 53.0²

    Umístění hodin na mapě

    Sluneční hodiny jsou zhotoveny z betonu, čáry z ocelových lan. Vytvořili je O. Hlad a P. Vilímek v roce 1976.

    Vzácné přenosné sluneční hodiny z konce 18. století jsou vystaveny v interiéru hvězdárny. Jejich autorem je Jan Engelbrecht. Hodiny se skládají z vodorovného číselníku s pevným šikmým ukazatelem a analematického číselníku s pohyblivým svislým ukazatelem. Toto uspořádání má výhodu v tom, že není třeba žádný kompas pro ustavení hodin (a tedy ani magnetická deklinace neovlivňuje přesnost měření). Je třeba pouze nastavit polohu gnómonu podle aktuálního data a pak hodinami otáčet, dokud oba číselníky neukáží shodný čas.

  15. Naše poslední zastávka je v Kinského zahradě . Zamíříme od observatoře 300 m na jih, nejprve zatočíme mírně doprava podél záhonů růží a po 200 m ostře doleva a pak prudce dolů k hornímu jezírku. U něj je sloup se čtvero slunečními hodinami.

    sochařské hodiny

    Toto sochařské dílo pochází z roku 1686. Každý číselník je reliéfem s biblickou postavou: Ježíšem Kristem (na jihovýchodě), sv. Rochem (JZ), sv. Rozálií (SZ) a sv. Šebestiánem (SV). Podobný sloup se slunečními hodinami můžeme vidět na hřbitově v Malvazinkách na Smíchově.

    Zeměpisná délka 14° 23¢ 53² Zeměpisná šířka 50° 4¢ 45²

    Umístění hodin na mapě

    Pokud nám zbyl čas, můžeme navštívit ještě další místa, dosažitelná veřejnou dopravou.

  16. Břevnovský klášter je dostupný ze stanice Újezd (pod Kinského sady) tramvají č. 22 po jízdě asi 20 minut (12 zastávek). Od zastávky Břevnovský klášter se vydáme na sever. V Břevnově, na vnitřním nádvoří kláštera, uvidíme dvoje jižní a jedny východní sluneční hodiny. Jižní hodiny jsou bohatší z gnómonického hlediska: levé ukazují italský čas a pravé staročeský.

    hodiny v areálu Břevnovského kláštera

    Východní hodiny jsou sice jednoduché, ale zdobí je obraz sv. Benedikta ukazujícího na slunce. Na obrazu je pozoruhodné, že žlutá barva slunce není správná - slunce by melo být vymalováno černě, protože vidění sv. Benedikta bylo ve skutečnosti pozorování hvězdné oblohy za úplného zatmění Slunce. Čtvrté hodiny jsou vpravdě kuriózní - jedná se o malé zrcadlo ve spodní části dveří, které odráží sluneční paprsky na malovaný strop s číselníkem. Tyto hodiny je možné vidět při otevřených vstupních dveřích.

    Zeměpisná délka 14° 21¢ 25.4² Zeměpisná šířka 50° 5¢ 6.1²

    Umístění hodin na mapě

V oblasti velké Prahy je mnoho dalších slunečních hodin, celkem více než jedno sto.
Zmíníme alespoň některé.

Unikátní hodiny z roku 1689 jsou u Místodržitelského letohrádku na jihozápadním okraji Stromovky. Mají kulový tvar a pohyblivý ukazatel. Číselník obsahuje hodinové kružnice, projekce rovníku, obratníku, ekliptiky, pólu a také dvojí dělení na temporální hodiny.
Navíc je od letohrádku krásný výhled na celý park, údolí Vltavy i protější břeh.

kulové sluneční hodiny

Bohatá sbírka slunečních hodin je k vidění v expozici Astronomie a Měření času Národního technického muzea Kostelní 42, Praha 7.

Již byly zmíněny sochařské sluneční hodiny z roku 1737 na hřbitově v Malvazinkách.

hodiny na Malvazinkách

Hezké sluneční hodiny uprostřed městské zástavby můžeme vidět na sídlišti v Ďáblicích poblíž č.p. 1139 ve Famfulíkově ulici.

hodiny v Ďáblicích

Historické hodiny Jana Engelbrechta ve zdevastovaném a nepřístupném dvoře Cibulka.

nepřístupné hodiny

Jak bylo uvedeno výše, bylo z části využito článku z knihy Sluneční hodiny na pevných stanovištích. Anglické verze článku Miroslava Brože je uvedena tamtéž, na str. 393 nebo v katalogu slunečních hodin.




Členové pracovní skupiny sluneční hodiny připravili a zorganizovali řadu výletů, které by mohly být inspirací k individuálním výletům za slunečními hodinami:


 

 
na úvodní stránku