Tento historický skvost patří do první desítky nejstarších hodin v České republice. Jsou zapsány v seznamu nemovitých památek jako ojedinělá památka hodin pultového typu. Svým vzhledem totiž připomínají řečnický pult.
Vícenásobné sluneční hodiny pocházejí, jak udává letopočet na jejich jižní straně, z r. 1558. Jsou vyrobeny z místního pískovce. Od svého vzniku prošly bohatou historií. V r. 1763, viz letopočet na severní straně, byly opraveny. Renovaci řídil farář Georg Beyer. Od té doby zřejmě chátraly. Postupně se ztrácely stínové ukazatele. Působením povětrnostních vlivů se snižovala čitelnost čar a symbolů. Skončily jako součást zdi, zakryty omítkou. Válečný rok 1916 jim přinesl opět zaslouženou pozornost. Tehdy byly nalezeny a došlo možná i k jejich rekonstrukci. Vlastní těleso hodin bylo při instalaci hodin v parku umístěno na podstavec tvaru hranolu (spodní díl). Rozmístění číselníků na jednotlivých stěnách je patrné z náčrtu.
Dle historických pramenů předal farní úřad hodiny zdejšímu muzeu v roce 1916. Jako nejvhodnější bylo zvoleno umístění v parku před muzeem. Zde stávaly od tohoto roku až do 90. let. Protože byly poničeny při neodborném kácení stromů v parku, bylo jejich torzo uschováno v prostorách zámku pro případnou rekonstrukci. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků se jejich renovace posunovala a v Knize (katalogu) "Sluneční hodiny na pevných stanovištích" byla vyslovena obava, že na tyto sluneční hodiny budeme jen vzpomínat. Jejich postupné chátrání je patrné z fotografií pořízených památkovým ústavem v Pardubicích. První foto zachycuje celistvé a neporušené hodiny v roce 1963.
V roce 1985 bylo pořízeno foto pro zdokumentování poničeného stavu. Fotograf pouze naskládal díly na sebe bez ohledu na správnost.
Nyní se postupně věnujme popisu jednotlivých hodin. V historických pramenech se uvádí barevné provedení některých čar. V současné době jsou všechny čáry a symboly provedeny černou barvou.
Vícenásobným slunečním hodinám jsou věnovány samostatné stránky.
Jsou umístěny na horní šikmé ploše směřující k severu. Jejich název vychází z toho, že plocha číselníku je rovnoběžná s rovníkem. Vůči horizontální rovině má sklon 40° 15'. Stínový ukazatel, kolmý k ploše číselníku, je umístěn přibližně uprostřed plochy číselníku. Hodinové čáry se sbíhají k patě ukazatele. Číslice pro jednotlivé hodiny v rozsahu od 4. ranní do 8. večerní udávají poloorlojní čas. Jsou umístěny ve stuze tvaru soustředných kružnic. Půlhodiny jsou vyznačeny ryskami mezi číslicemi. Vzhledem ke sklonu číselníku fungují pouze od jarní do podzimní rovnodennosti.
Okolo horního okraje číselníku je umístěn nápis "RENOVATUM 1763". Ranní část číselníku (vpravo) obsahuje pouze hodinové čáry pro 4., 5. a 6. hodinu. Večerní část (vlevo) obsahuje hodinové čáry pro 6., 7. a 8. hodinu. Ukazatel byl vetknut šikmo vzhůru a podepřen vodorovnou opěrou. Číslice 49, umístěná ve střední části číselníku, udává přibližně zeměpisnou šířku stanoviště ve stupních.
Princip severních hodin je vysvětlen na samostatné stránce.
Stínový ukazatel je vetknut kolmo k ploše číselníku. Jeho konec opatřený kuličkou ukazuje tři druhy času:
Číselník má tvar kruhu. Nad patou šikmého ukazatele je uveden letopočet jejich vzniku 1558.
Obdobně jako u východních hodin jsou na číselníku horních jižních hodinové čáry pro tři druhy času.
Provedení číselníku je obdobné vzhledu východních hodin. Hodinové čáry tentokrát směřují šikmo zleva dolů směrem doprava. Na číselníku jsou opět vyznačeny tři druhy času:
Použitá literatura:
[1] Mitteilungen zur Volks und Heimatskunde des Schönhengster Landes, ročník 1917, autor článku J. Tuppy
[2] Výroční zpráva Muzejního spolku - zmínka o věnování hodin farním úřadem muzeu, Mitteilungen zur Volks und Heimatskunde des Schönhengster Landes, ročník 1916, str. 185
[3] fotografie pořízené památkovým ústavem Pardubice č. 658 z r. 1963, č. 95171 z r. 1985
[4] Glosser J., Holomý Z.: Svitavsko, nakladatelství kruh, 1980
kliknutím na šipku
přechod na úvodní stránku